Aktuálně
Žiju :D

Obsahy rubrik
vanatrúúvod, co si pod pojmem vanatrú představuji, zařazení
trothvíra a její prvky, etika, rituály (blóty, sumbely), pojmy
vanirbohyně a bohové, domnělí Vanové, elfové, bytosti
seidmagie, šamanismus, čarování, duchové zvířat
wyrdruny (výroba, uchovávání, použití, léčení, talismany)
země, byliny, kameny, stromy, aromaterapie, afrodiziaka
ženská mystéria, Velká Matka, plodnost
laguzápisky z mé plavby životem
ceúvod, zdroje, organizační záležitosti

seid

Kult kance

30. září 2011 v 20:01 | ce
Kanec se v severské mytologii objevuje především vě spojení s Freyem a Freyou, ale nalezneme ho i ve Valhalle. Existují teorie o kanci jako totemovém zvířeti Vanů. Kult kance se mezi Germány objevoval stejně jako u starých Keltů a jeho projevy jsou doložitelné z dochovaných nádobek se zoomorfními motivy, plastik zvířat a drobného šperku. Právě na špercích, především na destičkovitých sponách, kanec jako kultovní symbol převažuje. Nádobky s kanci jsou považovány za obřadní předměty a nacházejí se jen vzácně. (Podborský)

Nejznámějším kancem ja Gullinbursti, tj. Zlatoštětináč či Zlatohřív. Jedná se o zlatého kance, kterého Frey získal od trpaslíků, jenž měli být jeho výrobci (jak uvádí 2. Lekce severské mytologie s Amon Amarth).
Frey, a někdy i Freya, na něm jezdí. Tento kanec běhal rychleji než kterýkoliv kůň a i za nejtemnější noci prosvětlovaly oblohu záblesky jeho štětin. (Podborský)
Freya má svého vlastního kance Hildisvíni, což znamená Bitevní kanec.
Navíc jedním z jejích přídomků bylo jméno Syr, které znamenalo prasnice. (Paxson)

Dalším významným kancem je Saehrímnir, který zásobuje kuchyni ve Valhalle svým masem, každý den je při hostině sněden a každé ráno je díky Odinovu kouzlu znovu celý. Jeho jméno by mělo znamenat "mořské zvíře černé jako saze".

Kanec je vnímán ale i z negativního hlediska, a to jako zvíře, které podrývá kořeny Yggdrasilu. (archeologieuk - zde se dočtete o významu kance i v dalších kulturách)

Nejvíce byl kanec ctěn mezi Aestity, kteří uctívali Matku bohů a jako odznak této víry nosili u sebe figurky kanců. Amulet kance je ochraňoval i mezi nepřáteli lépe než zbraně nebo jiné ochranné prvky. (Tacitus)

Prorokyně a věštci

25. září 2011 v 8:05 | ce
Antické prameny i prameny germánských legend poukazují na proroctví jako záležitost ponejvíce ženskou a věštbu jako záležitost mužskou. Věštění bylo běžnou činností, samozřejmým spojením s božstvem, které provozoval muž s vyšším postavením nebo otec rodiny. Nepotřeboval žádný dar, měl k dispozici pozorovatelné nástroje jako ptáky (např. havran byl prospěšný průvodce pro bitvu), losy, krev, vnitřnosti, koně, zápasy, řeky, štíty (zpěv bojovníků do jejich štítů a hodnocení melodie). Základní technikou bylo čtení znamení. Jak říká jeden můj přítel, i "runy jsou chlapská záležitost".

Proroctví je vzácné a založené na osobních vizích, vlastním spojení s božstvem, inspiraci. Prorokyně byly proto velmi vážené a ctěné, někdy i zbožšťované na základě přirozené úcty. Vznikal vůči nim ale i skepticismus. Šlo o ženy dobře oblečené a učesané, které nosily ceremoniální zdobené žezlo nebo hůl. S tímto žezlem byly i pohřbívány. Do dnešní doby se zachovala jména Ganna, Veleda, Aurinie (Alburna), Waluborga, Gambara nebo Gudríd, a proroctví Völluspá a Grípisspá. Proroctví mělo vlastní literární žánr - spá, bylo pro něj typické přednášení zpěvem na vyvýšeném místě za přítomnosti lidí nebo naopak nejrozšířenější technika tehdejší divinace, totiž sezení úti-seta popisované ve Völluspá:

28. Sama seděla, když stařec přišel,
hrozivý Ódin, a v oko jí zřel.

Různé překlady Völluspá naznačují úzkou souvislost žezla/hole s proroctvím, vládcem či otcem vojsk je myšlen Ódin, volva (vědma) o sobě mluví ve třetí nebo první osobě:

29. Vybral pro ni vládce šperky,
dal jí prorocký pohled v příští věky.
Z světů žádný jí zatajen není.
(29. Vybral pro mne vládce šperky,
dal prorocký pohled mi v příští věky.
Z světů žádný mně zatajen není.)

29. Vybral jí Vojsk otec prsten a náhrdelník,
přemoudré zvěsti a prorockou hůl -
do dálek vidí přes všechny světy.

Mezi proroctví patřily i sny, které předpovídaly budoucnost. Ti, kteří takového snění byli schopni, byli velmi vážení. Snění bylo nejpěstovanější inspirační mantikou a výkladů snů bylo užíváno např. i k povzbuzení vojsk (Germánie). Později ale stejně jako ostatní typy proroctví vešly i sny v pochybnost a pasivitu (Skandinávie, sever). Sny na osobu sesílaly numinózní bytosti vyvolávající silné emoce bez vědomé manipulace ze strany snícího. Přinášely je například bohyně osudu Norny ve Staré písni o Gudrúně:

38. Tak znovu mě probouzejí Norny, proroctvím straší (...)
(Starý)

Symbolika zvířat

23. září 2011 v 13:47 | ce
had - znovuzrození, plodnost, léčení, podsvětí, rozhodnost, nekompromisnost, záhadnost, vášeň, trpělivost, tvořivost
kůň - jupiter, krása, rychlost, sex, plodnost, rychlá akce, hormony, pudy, aktivita, vzrušivost
býk - plodnost, síla
kráva - péče, starost o ostatní
jelen - jupiter, venuše, bůh, slovo, moudrost, předvídání, pomoc, mnohostrannost, obratnost, povrchnost
ptáci - most mezi světy
sokol - slunce, dynamika, optimismus, nerozvážnost, vnější zájmy
labuť, kos - slunce
holubice, vlaštovka, čáp, kojot, pstruh - venuše
páv - slunce, hrdost, umění, nesmrtelnost, pýcha
sova - měsíc, smrt, šílenství, moudrost, temný duch, idealismus, arogance, předvídavost
pes - věrnost, přátelství, oddanost, práce, odpočinek
medvěd - ochrana, sebeobětování, odpovědnost, kritičnost, pedantství
slon - jupiter, moudrost, jistota
delfín, orel, velryba - jupiter
mravenec - saturn
štika, beran, štír - mars
můra, slavík, tuleň, medúza, pavouk - měsíc
ryba - křesťanství, ticho
motýl - slunce, venuše, duše, činorodost
včela - jupiter, společenství, píle, jednoduchá komunikace
vosa - rychlost, zamilování
želva - saturn, země, kreativita, námořnictví, sebevědomí, dlouhověkost, plodnost, štěstí, věrnost, pomalý vývoj
kočka - slunce, nezávislost, svoboda, rychlost, oddanost, svádění
zajíc - venuše, plodnost, diplomacie, sex, strach
opice - merkur, osud, lenost, moudrost, marnost, inteligence, energie, cíle
liška - lstivost, hereze, mazanost
vlk - mars, muž, společnost, síla, žádostivost, strach, citlivost, zahálčivost, ovlivnitelnost
tygr - síla, vytrvalost, vřelost, dynamika
lev - slunce, moc, síla, statečnost, vznešenost, odvaha
buvol - spolehlivost, trpělivost
myš, krysa - rodina, bystrost
králík - zprostředkovávání, rady, proměnlivost
koza - mír, oblíbenost
kohout - okázalost, potřeba obdivu
prase - mír, společenskost, organizování
vydra - vynalézavost, humor
husa - vytrvalost, tvrdošíjnost, přísnost, sebepoznání
havran - spolupráce, diplomacie, nerozhodnost, niternost, vize
losos - sebevědomí, srdečnost, arogance, automatizace
datel - empatie, odevzdanost, náladovost
bobr - houževnatost, stálost, zarputilost, praktický pohled
žába - emocionalita, peníze
drak - vůdcovství

Ham-skiptast

22. září 2011 v 23:28 | ce
Ham-skiptast je schopnost proměny v ducha zvířete, pomocí jehož může praktikující cestovat (pravděpodobně astrálně). Toto cestování bylo spojeno s balením se do pláště nebo kožešiny a odebrání se na osamělé místo za účelem řešení určitého problému (Paxson).

O změně podoby ale jiné zdroje uvádí informace, které naznačují změnu fyzickou. Nejznámějším případem takových proměn jsou vlkodlak, kanec, divoká svině se dvěma selátky, psi, orli, mrož a dokonce jasanová větévka. Zranění utržená ve změněné podobě často čaroději zůstala i po návratu do podoby lidské. Jak říká Tajemství, úplněk může v některých lidech trpících schizofrenií vyvolat právě pocity, že se proměnili v určité zvíře a mají jeho fyzickou sílu, schopnosti a potřebu lovu.

Skandinávské lidové pověsti potvrzují, že se ve starých dobách věřilo, že každý človek má svého zvířecího dvojníka, kterého zahlédnou pouze jasnozřiví lidé. Zvířecí prvky se objevují ve jménech a rodových znacích (Paxson). Toto by mohlo odkazovat na spojitost s totemovými zvířaty.

Seid

22. září 2011 v 23:16 | ce
Severská magie se rozděluje na množství odvětví, popisuje je např. Paxson v 9. kapitole. Magií Vanů je seid nebo také seidh, seidr či seithr. Jedná se o rituální čarování a temnou magii. Asi před deseti lety jsem se někde dočetla, že seid prováděly většinou ženy, protože muži se ji provozovat styděli, a to z toho důvodu, že by při obřadech museli hrát roli ženy v sexuálním aktu. Seid se zaměřuje stejně jako Vanové na vodu, zemi a plodnost.

Paxson popisuje seid jako "magii, která pracuje s transem a schopnostmi, které připomínají šamanské techniky". Patří sem věštění, získávání a odebírání štěstí, bohatství a plodnosti, podpodra štěstí v lovu a rybolovu, a je použitelná i v boji. Dále kouzla spojená s předením, vázáním a kroucením, použití bylin, magická ochrana, střílení a vytahování elfích šípů, prokletí zlým okem nebo vyvolávání nočních můr. Věštecká seidh je označována také spae či spá (věštba, píseň), provádějí ji většinou ženy a není známo, že by se při ní používaly runy.

K tomuto výčtu Paxson připojuje ještě popis seid, kterou získal Odin: znalost busoucnosti, ovlivňování počasí, cestování ve zvířecí podobě, schopnost způsobovat nemoci a smrt, schopnost udělovat a odebírat moc a moudrost.
Uvádí také techniku Uti-seta, což je sezení na mohyle nebo posvátném místě či hoře nebo stromu za účelem kouzlení, transu, komunikace s mrtvými a žádání o rady. Toto se provádí většinou v noci, ale podobnou činnost můžeme nalézt i u šamanského medicine walku, který probíhá od východu do západu slunce (Ondruschka).

Rozdělování seid jako magie Vanů a gald jako magii Ásů zpochybňuje Freyja's Man ve svém článku, kde upozorňuje na spojitost seid s Odinem (Ynglinga Saga) a runami a naopak na nesouvislost seid a Freyiny magie v dostupných primárních zdrojích. Když Odin visel na stromě a postil se, prováděl techniku Uti-seta, aby získal runy a gald, čímž všechny tyto techniky mohou spadat pod seid.
 
 

Reklama