Aktuálně
Žiju :D

Obsahy rubrik
vanatrúúvod, co si pod pojmem vanatrú představuji, zařazení
trothvíra a její prvky, etika, rituály (blóty, sumbely), pojmy
vanirbohyně a bohové, domnělí Vanové, elfové, bytosti
seidmagie, šamanismus, čarování, duchové zvířat
wyrdruny (výroba, uchovávání, použití, léčení, talismany)
země, byliny, kameny, stromy, aromaterapie, afrodiziaka
ženská mystéria, Velká Matka, plodnost
laguzápisky z mé plavby životem
ceúvod, zdroje, organizační záležitosti

Náboženské obřady

21. října 2011 v 11:32 | ce |  troth
Místa uctívání:
Germáni ctili své bohy nejčastěji v přírodě, ač existují zmínky i o zvláštních umělých svatyních. Přírodní obětiště se nacházela nejčastěji v blízkosti bažin, rašelinišť, jezer a mořských břehů, ale i v hájích, lesích, u posvátných dubů, na vyvýšených místech, křižovatkách, u studní, řek, potoků a pramenů. Součástí přírodních svatyní mohly být kultovní šachty a posvátné okrsky.

Oběti:
Obětovali se lidé i zvířata. Ze ztvířat většinou koně, kanci, skot, kozy a psi. Psi byli používáni jako základová obět při stavbě domů v Čechách, na Moravě a v Německu. Oběti byly prováděny nejen hromadně, ale i individuálně, krev při nich prolitá se nazývala "hlaut".

Atributy kultu:
Atributy jsou velmi vzácné, ale objevují se dřevěné řezby a dřevěné sloupové idoly např. bohyně Nerthus, bronzové figurky Odina, Thora a Freye, obrazové kameny - rytiny a reliéfy na kamenných nebo kovových artefaktech, zlaté destičky a umělecky ražené brakteáty, železné hroty kopí tauzované stříbrem a zdobené runami. Dále také zoomorfní plastiky, nádobky a šperky.

Kněží:
Kněží měli v různých obdobích a oblastech různé vymezení. Někdy moc světská splývala s kněžskou funkcí, jindy byly striktně odděleny, u mnohých kmenů dlouho nebyla vrstva kněží vyhraněna, a např. Vikingové k ní nedospěli vůbec. Tacitus nazýval kněží "sacerdotes civitatis", nejvzdělanější z nich uměli runy a zaznamenávali kromě magických nápisů i právní úkony, pamětní a praktické údaje. Později runy ryli i na zbraně a spony. Kněží často nosili při obřadech ženské šaty, jelikož kult byl již od neolitu ženskou záležitostí.
Kněžky se oblékaly do bílého roucha s bronzovými opasky a obětovaly válečné zajatce tak, že jim nad mísou prořízly hrdlo nebo břicho.
Kněží měli na starost mj. kalendář, který byl založený na lunárním nebo lunisolárním cyklu, dále tradovali a rozvíjeli poznatky kmene, zabývali se léčitelstvím, a při obřadech předváděli své slovesné a pohybové dovednosti.

Obřady:
Náboženské obřady se v mnohém prolínají s keltskými rituály, a stejně tak obě etnika používaly obdobné atributy. Důvodem je jejich společný indoevropský původ a zeměpisný kontakt.
Hromadné obřady se odehrávaly před bojem, při pohřbech a v průběhu roku, kdy se roční období (v té době pouze 3) a jejich proměny znázorňovaly skrze drama roku. Drama roku sestávalo ze tří hlavních svátků, které jsou dodnes slaveny tradicemi asatru a vanatru. Šlo o svátek Vetmaettr při prvním úplňku po podzimní rovnodennosti, který probíhal po tři dny a představoval smrt podzimu. Dalším svátkem byl Midsvetrarblot, který už názvem naznačuje, že šlo o svátek konaný uprostřed zimy, jenž představoval spánek zimy, spánek přírody. Třetím velkým rituálem byl Sumarblot, který byl letním obětováním, ale také procitnutím jara, jelikož se konal první letní den, a to krátce po polovině dubna.
Průběh obřadů nám není známý, ale je patrné, že při nich bylo konzumováno víno a medovina, zpívalo se při nich a veštilo. Věštění bylo vyvrcholením celého obřadu a nejčastěji se provádělo za pomoci věštebných hůlek nebo posvátných koní. Dalšími technikami bylo věštění z letu ptáků, vírů v řece, bublání potoka, hvězd, fáze Luny, z krve válečných zajatců, výsledků zápasu mezi zajatcem a domácím bojovníkem nebo zvuku zpěvu do štítů. (Podborský, Vlasáč)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.